Město Žirovnice

Řešená lokalita pro výstavu bytového domu se nachází ve východním okraji města Žirovnice, východně od stávajícího sídliště zastavěného bytovými panelovými domy v ulici Sídliště. Lokalita je platným územním plánem města Žirovnice určena pro zástavbu vícepodlažních bytových domů. Jedná se o nezastavěné, zastavitelné území města. Území dotčené výstavbou je mírně svažité od jihu k severu. Nadmořská výška v dotčené lokalitě je cca 574 m.n.m. Vzdálenost lokality od centra města je přibližně 1 km. Prostorové podmínky jsou pro navrhovaný záměr dostatečné, v rámci výstavby bude řešeno kácení vzrostlé zeleně, která koliduje s nově navrhovanými zpevněnými plochami areálové komunikace a parkoviště. Pro výstavbu bude v maximální možné míře využito stávajícího veřejného systému dopravní a technické infrastruktury ve městě.

V současné samotné Žirovnici (s místními částmi) žije cca 2.650 občanů.

Žirovnice nabízí nejen svým občanům všestranné sportovní vyžití, jak ve sportovní hale, na fotbalovém stadionu, na Plovárně Budín, tak i na novém víceúčelovém hřišti. Pro milovníky kultury je mnoho akcí nejen v zrekonstruované Sokolovně, akce i v zámeckém sále, zámecké vinárně, přírodním divadle, popř. v celém zámeckém areálu /viz. kulturní kalendář/. Ani o pracovní příležitosti není v Žirovnici nouze. Jmenujme alespoň jedny z největších firem: IPC plast, Knoflíkářský průmysl, Masný průmysl Prantl, Detail CZ, HTP, Krásl s.r.o., KBNK, Mlékárna Žirovnice a spousta dalších menších i malých firem a soukromých podnikatelů /viz. databáze firem/. Mládež i dospělí mají možnost se zapojit do aktivit různých kroužků, zájmových spolků a organizací, kteří se podílí na kulturních, společenských i sportovních akcích ve městě.

Jméno Žirovnice připomíná zrnovnici nebo žernoviště, místo, kde se rodilo obilí, nebo slovo žír, což znamená chov dobytka na plemeno či na maso, ale též bohatou úrodnou půdu. Ať už zvolíme to nebo ono vysvětlení, můžeme říci, že Žirovnice byla odjakživa úrodná nejen na obilí a dobytek, ale i na různé zvláštnosti, připomeňme alespoň unikátní renesanční fresky na zámku nebo proslulé perleťářství. Ale Žirovnice je od 19. století úrodná také na spolkovou činnost – divadelníci oslavili v roce 2014 – 150 let činnosti, jen o něco málo dlouhověcí jsou tady hasiči, sportovci a zahrádkáři – roku 1933 se sehrál 1. ročník fotbalového turnaje o Perleťový pohár, a zahrádkáři uspořádali první výstavu květin, ovoce a zeleniny, známou jako Zahrada Vysočiny již v roce 1963. Od první psané zmínky o Žirovnici v listině Oldřicha z Hradce, pána žirovnického hradu v první polovině 14. století, za nedlouho uplyne 700 let. Po Oldřichovi následovala celá řada dalších majitelů – páni z Hradce, z Ústí, Kamaréti, Vencelíkové, Gutštejnové, opět páni z Hradce, Slavatové, Šternberkové, s nimiž pronikla Žirovnice do povědomí zemského, říšského a evropského. Například Oldřich z Hradce se zúčastnil se synem Jindřichem korunovace Karla IV. na českého krále v Praze, Purkart Kamarét, rytíř, který vítězil v turnajích doma i za hranicemi, byl přívržencem Jiřího z Poděbrad, dobýval s ním Prahu, volil ho za českého krále a byl velitelem jeho osobní stráže. Jáchym z Hradce byl purkrabím na Karlštejně a nejvyšším kancléřem království Českého, Šternberkové patřili mezi nejvyšší šlechtu habsburské říše. V roce 1910 si v Národních listech četli Češi s vlasteneckým uspokojením o městě Žirovnici, které koupilo od Leopolda Šternberka zámek a panství.

Dnes obdělávají žirovničtí občané úrodnou půdu žirovnickou tempem, o němž se dřívějším generacím mohlo jen zdát. Ze Žirovnice se exportují do světa nejen perleťové a umělohmotné knoflíky, ale také válečky na malování, automobilové součástky, uzeniny a sýry. Město opravilo postupně celý areál zámku, pivovar, špýchar, kostel, uskutečnilo vestavbu mateřské školy do budovy ZŠ, rekonstrukci Smetanovy ulice a na ní navazující části Nádražní ulice a rekonstrukci čističky odpadních vod. .